Četli jste knihy Roberta Fulguma???
....jedna z nich se jmenuje Opravdová láska a jestli chcete, máte tady předmluvu a ukázky z této neobvyklé knihy...ta mě opravdu zaujala a inspirovala vlastně k této stránce...
PREDMLUVA:
http://ld.johanesville.net/fulghum-03-opravdova-laska
UKAZKY:
http://ld.johanesville.net/fulghum-03-opravdova-laska?page=0
No a mě napadlo, že každý v sobě nosí ten svůj jedinečný příběh lásky...
...nemusí to být ani seznámení se svým partnerem, může to být třeba něco z minulosti - příběh ze života babičky a dědy...nebo kamarádů...láska nemusela přetrvat, ale v tu chvíli, kdy se žila, byla cítit a byla silná a jedinečná...a když si budete přát, aby zůstala nezapomenuta...napíšete ji, samozřejmě anonymně, na tuto stránku do příspěvků.
...jediná podmínka je, že se ten příběh musel udát...musí být na základě skutečné události, skutečného citu nebo jen pocitu...
Takže, prosím, prostor pro Vás a Vaše love story...
...zavzpomínejte, zasněte se a pište... pište...
Každý příběh má svoji důstojnost, cenu a krásu a přál by si být uchován...
...není to právě ten Váš?
Sasanka
Náhledy fotografií ze složky srdce
Komentáře
Přehled komentářů
proč je o tak hrozné?proč tady nemůže být se mnou?jaké by to bylo krásné..už je tomu asi přes dva roky co jsem se zamilovala do jednoho zahraničního zpěváka-jasně každý si řekne to je hloupost a ta holka je najaká divná.. na vašem místě bych možná tvrdila to samé ale ja jediná to vidím z té mé stránky!ani moji nejbližší to nedokáží pohopit ale já jim to nemám za zlé.ubědomuju si že jsem nejspíš ztratila dva roky života kvůli člověku který ani neví že existuju.ale fakt je že jsem nikdy necítila k nikomu tak vřelý cit jako k němu.stačilo by tak málo jen aby tady byl a opětval mojí lásku!on je taky člověk jako každý z nás. jak tak čas ubíhá pomaličku se ztrácí i ten hluboký cit.ale vím že kdyby se tady právě ted objevil všechno se vrátí.kolikrát jsem si položila otázku-opravdu věříš že jednou vstoupí do dveří?- odpoved prišla ze srdce a ne z rozumu já vím ale věřím!
važ te si jí ...
(sám, 10. 8. 2007 1:23)... chodí kolem vás číhá a tváří se, že zde není pro vás, říkate si tohle se nemá, tohle je zakázaný a stímhle se začínat nemá - stále jen ne ne ne, a tohle nenene žene vaše sebevedomí nahoru, až je tak vysoko že si říkate, že niní nic co by jste nedokázali, no a jste v tom až po uši, skrýváte to za slova mám Tě rád, přestože tím chcete říci něco úplně jiného, nemyslíte na nic jiného na nikoho jiného , a pořád si myslíte ano jde jen o sex - nene, už ani ten největší lupič, nedokáže urást tolik času, což je pro vás snadným soustem, zrušit sebedůležitější setkání a to proto, že vy víte o důležitějším... ano vše je moc hezký do té doby, než v tom zůstanete sami... tak v tuhle chvíli je láska největší, do té doby jí jen procházíte, ale pak udeří, jako jen taka sama od sebe a vy sní sedíte sami a říkáte si kam se vlastně vytratila a proč, co jsem ti udělal, kam jdeš, vrať se ... je pozdě ... " měl jsem stěstí lásku jsem potkal" děkuji jí zato a to přesto, že bolí tak moc bolí ... 96_elp
..láska je to,co jsi s někým prožil....
(Marie , 29. 6. 2007 19:52)
...byla vdaná už několik let,měla dvě hezké děti a manžela,který jí-ne snad snesl modré z nebe-ale dokázal dát pocit bezpečí,jistoty,domova..,který stál vždycky při ní.Co na tom,že byl občas morous,že měl moc práce,z které chodil domů večer,co na tom,že si s ním kolikrát ani nepopovídala jaký měla den(připravovala dětské kašičky,prala,vařila,žehlila,uklízela a někdy zírala na hloupé telenovely,které jí byly k smíchu.),protože on byl kolikrát z práce tak vypovídaný,že byl rád,když klesl do křesla a mlčel.A tak mlčela taky,musí si přece odpočinout.A tak šel čas...dítka povyrostla a kašiček už nebylo třeba.A ona měla stále víc času na sebe a přemýšlení o sobě.A přišla na to,že si málo užila života.
Jednou na nějaké párty,na kterou vlastně vůbec nechtěla jít,se dala do řeči s mužem.Vlastně on se dal do řeči s ní.Znala ho-a prostě ho nesnášela.Představoval všechno,co ona něměla ráda.Dokázal člověka urazit,sebe vychválit a ještě mu to přišlo vtipné.Byl jí protivný a řekla mu,aby jí dal pokoj.Nedal-a ona si s ním nakonec šla zatančit.A byla ztracená.Takovou sexuální přitažlivost snad nepoznala...Prostě si s ním začala.Ona,která vždycky odsuzovala nevěru,ona se zamilovala....ne hned...plíživě,pomalu ani nevěděla jak.A on do ní taky.Pro něj to byla čára přes rozpočet,s tím nepočítal.Kradli chvilky,které byly plné vášně a milování.Nikdy si neřekli,že se milují,ale věděli to oba.A báli se toho,protože ani jeden z nich nehodlal rozbít svou rodinu.
Byla to zvláštní láska.Přišla nečekaně a byla vášnivá.Přišla nechtěná,ale byla přijatá a prožívaná.Ona se cítila zase jako mladinká dívka,sebejistá,krásná,žádoucí-díky jemu.Ta láska byla svým způsobem jedinečná-právě proto,že je oba tak zaskočila.Nebyla vítána,přesto přišla.Oba měli dost rozumu a v nejlepším si řekli sbohem.A ona dodnes za tuhle lásku děkuje,protože právě díky ní si nakonec uvědomila,že ten,koho miluje,je její manžel,který byl vždy při ní a s ní,který-ač možná tušil,že jeho žena je někdy jako ve snách,přesto se nikdy na nic neptal a ona přišla na zajímavou věc:díky té lásce cítí nyní k manželovi hlubokou úctu,lásku až srdce usedá a vděk za to,že je takový,jaký je a už ví,že jen s ním chce zestárnout.Najednou pochopila,že "mlčet"se dá i ve dvou,že slova nejsou vždycky nutná.Pochopila,že ta její "zakázaná láska" byl dar,který jí pomohl najít cestu k té pravé,jediné a osudové lásce.Protože s láskou je to tak:nejde o to,ji dávat.Nejde o to,ji dostávat.Láska se musí sdílet.
nenaplněná láska
(sara, 16. 2. 2008 13:25)